Tatra 147 Dc5 - Dumpcar

Konečně se ke mně dostaly informace, že by se do dnešních dnů měly zachovat alespoň 2 kusy T147 v originálním (zhoršeném) stavu. 

Nicméně v červnu 2002 proběhla premiéra jediné T147 u nás. Je to sice replika, tzn. že celé auto je stavěno šroubek po šroubku znovu, ale na tom nesejde, hlavně že existuje. 

Následující text je opsán z příručky, kterou vydaly Podpolianske strojárne, národní podnik a to proto, že sám jsem to auto nikdy neviděl a žádné další informace nenašel :

"Dumpcar Dc-5A je vozidlo na podvozku T147 (pro export T147E) s třemi poháněnými nápravami, se vzduchem chlazeným naftovým motorem. Je opatřen dozadu sklopnou korbou o objemu 5 m3 a ochranným štítem nad kabinou řidiče. Dumpcar je určený k dopravě kamene, zeminy, všech sypkých hmot a vůbec pro všechny práce spojené s přepravou materiálu. Pro svoji schopnost jízdy v terénu a zkrácený rozvor náprav, je určen i pro práci v omezeném prostoru.

Vozidlo je poháněno čtyřtaktním, vzduchem chlazeným, naftovým dvanáctiválcovým motorem, typu T111 A. Kroutící moment se přenáší od motoru pomocí suché lamelové spojky, přes převodovou skříň a redukční převodovku na dvě zadní nápravy a podle potřeby též na nápravu přední. Nápravy jsou opatřeny diferenciálem a zadní nápravy uzávěrkou diferenciálu.

Brzdy - dumpcar je opatřen pneumatickou brzdou působící na všechny kola a ruční parkovací brzdou působící na kola zadní.

Pérování - všechny nápravy jsou výkyvné a odpérované listovými pružinami.

Řízení je mechanické, šnekem, ovládané volantem.

Pneumatiky jsou vpředu jednoduché 11 x 20" , vzadu dvojité, taky 11 x 20".

Korba je ocelová, svařované konstrukce a je opatřená vyklápěcím zařízením, které zaručuje vyklápění i za nepříznivých podmínek. Vlastní korba je vyztužená profily z ohýbaných plechů. Má dvojité dno s 50 mm silnou výplní z dřevěných desek na tlumení nárazů od padající zeminy a kamení z rypadla. V přední části přechází korba ve vyztužený ocelový štít, chránící kabinu řidiče před dopadajícím kamením při nakládání rypadlem. Tato ochrana byla provedená proto, aby řidič při plnění korby nebyl nucen opustit kabinu, jak to nařizují bezpečnostní předpisy pro vozidla s nechráněným respektive s nedostačujícím chráněním prostoru řidiče. Vnější plášť korby (včetně ochranného štítu) je z 3 mm silného materiálu, ohýbané výztuhy jsou z 4 milimetrového plechu. Vnitřní plášť s předním čelem je z plechu 4 mm silného. Zadní část korby od otočného čepu je vykloněná o 20° dozadu a to hlavně u důvodu dosáhnutí geometrického obsahu a pro snadné vysypávání. Dno, příčné čelo a zadní nakloněná část korby může být pro případ přepravy kamení zesílená podélnými úhelníkovými profily, za účelem menšího opotřebení. Celá korba je umístěná na vlastním rámu obdélníkového tvaru zhotoveného z ohýbaných profilů svařovaných elektrickým obloukem. Korba je uložená otočně pomocí přivařených konzol a pevných otočných čepů, uložených v nábojích s bronzovými pouzdry na nosném rámu vozidla, v místech za středem druhé zadní nápravy. Dosedací plochy na nosném rámu vozidla jsou opatřeny dvěma gumovými dorazy (silentboky), takže dynamické nárazy jsou jsou při jízdě na nerovné vozovce a v terénu, stejně jako při rychlém návratu korby, účinně tlumené. Proti bočnímu posunutí korby za jízdy a při vrácení po vyklopení je pojištěna dvěma lištami. Korba je vyklápěná nuceně tlakovým olejem se zubovým čerpadlem JHZJ 100J o maximálním tlaku 50 atp pomocí dvou hydraulických teleskopických zdviháků sériové výroby. Vrácení korby do své základní polohy je provedeno pomocí pružinového vratného mechanismu, který přichází do činnosti už při 40° vyklopení korby. Tímto zařízením je zaručené jisté vrácení korby při skonu ze svahu 15% (což odpovídá přibližně stoupavosti plně zatíženého vozidla při zařazení 1. stupně rychlosti silničního převodu), anebo na rovné silnici s přilepeným zbytkem zeminy na zadním zešikmení dna o váze 1 000 kg. Krajní poloha maximálního výklonu korby (65°) je jištěna nuceně ovládacím přepouštěcím ventilem, společným pro oba hydraulické zvedáky. Průtokové průřezy propouštěcího ventilu jsou volené tak, aby v krajní poloze výklonu korby, kdy má korba největší úhlovou rychlost zvedání, nastal okamžitý pokles tlaku oleje a tím i poškození rychlozvedacího systému Dumpcaru. Už nepatrné vyklopení korby ze základní (přepravní) polohy je označované světelným signalizačním zařízením (prostřednictvím spínače) v kabině řidiče. Zařízení signalizuje vyklopení korby červeným světlem v kabině řidiče (nad ovládacím ventilem) po celou dobu vyklápění, tedy do opětovného sklopení korby do základní polohy. Je schopné činnosti i při vypnuté elektrické skříňce (když klíč není zasunutý). Signalizačním zařízením je řidič stále informován o správné základní poloze korby, hlavně při jízdě po vozovkách s vyskytujícími se podjezdy a elektrickým vedením, čímž nemůže dojít k jízdě se zdviženou korbou bez toho, aniž by to řidič nezpozoroval.

Hydraulické zařízení - hydraulické čerpadlo je upevněné přírubou na přídavnou převodovou skříň motoru Tatra T111 A, kterou je za pomoci prodlouženého hřídele poháněné přes první až čtvrtý rychlostní stupeň normální převodovky. Čerpadlo se dá zařadit a vyřadit z činnosti ovládací pákou, která je umístěná v kabině řidiče. Čerpadlo je plněné samospádem z olejové nádrže, umístěné na skříni drobného výstroje na pravé straně vozidla. Do sacího potrubí je zařazený filtr s vypouštěcí zátkou, který nedovolí vniknout nečistotám do celého hydraulického systému. Do výtlačného potrubí je zařazen zpětný ventil, který zabraňuje při zpětném pohybu korby vnikání oleje do hydraulického čerpadla. Dále je do výtlačného potrubí zařazený ovládací ventil, kombinovaný a přetlakovým, který nedovolí zvednutí korby, zatížené nad předepsané maximální zatížení 9 t. Přetlakový ventil je nastaven ve výrobním závodě na 50 atp a je pojištěn bodkovačem. Kombinovaný ovládací ventil je uložen na levé straně v kabině řidiče. Impuls zvedání korby se dává uzavřením ovládacího ventilu. Otevřením ventilu korba klesá. Maximální dodávka oleje je počítaná při 1 400 ot.min-1 tj. 75% max. otáček motoru při plném zatížení Tatry 147 bez ohledu na to, jestli je vozidlo v klidu nebo v pohybu. Zvedací čas se pohybuje od 8 do cca 300 sec. (podle zařazeného převodu). Hladina hydraulického oleje v olejové nádrži je kontrolovatelná olejoznakem, umístěným přímo na olejové nádrži. Uzavřením kohoutku na sacím potrubí je možné čerpadlo odstavit od olejové nádrže a demontovat při minimální ztrátě oleje.

Vzduchojemy pneumatických brzd jsou umístěné příčně k podélné ose vozidla na rámu, za skříní pro drobné vybavení a náhradní pneumatikou.

Vozidlo má 2 tlumiče výfuku umístěné podélně s osou vozidla v místech pod kabinou řidiče (na každé straně vozidla je jeden tlumič), vývody výfukového potrubí jsou svedeny na levou stranu vozidla dle dopravních předpisů.

Kabina je uzavřená s místy pro dva až tři spolucestující.

Dumpcar je vybaven příslušenstvím dle platných dopravních předpisů." Zde končí povídání z příručky.

Bohužel, není známo, kolik Dumpcarů se vyrobilo, ani kdy přesně se vlastně vyráběly. Taky není zcela jasné, jaká kabina se montovala, protože v nákresech jsou uvedeny oba druhy (s dřevěnou kostrou i ocelová). Nejvíce jezdily v lomech v Severních Čechách. Jeden z posledních kusů byl zlikvidován v roce 1989 na Slovensku, neměl sice už korbu, ale podvozek byl zcela určitě T147.

 
Zpět na stranu "Tatra 147"